zpětný pohled na P100 2015
Loni jsem P100 nedokončil, vyhořel jsem hned na třech věcech
– oblečení nebylo sto vzdorovat vytrvalému dešti a po dvanácti hodinovém dešti jsem byl rozmočený jak slaneček a zmrzlý jak treska
– jídlo, nějak jsem zapomněl jíst a pak došla šťáva jako když sfoukneš svíčku
– hlava, měl jsem představu, že za 22h budu doma a když jsem po 20h byl pořád ještě 40km od cíle, tak jsem si nějak neuměl představit, že bych na trati byl tak dlouho
Letos tedy byl čas na to, to vše napravit a takzvaně odpytlovat
– nabalil jsem plný batoh oblečení a jídla
– domluvil jsem si skvělý doprovod Honzu12, sice jsme se málem ztratili na startu, ale brzo jsme se zase našli a celé jsme to dali společně
a mohlo se vyrazit
Počasí bylo super, oblečení jsem nepotřeboval ani z desetiny a ještě jsem mohl půjčovat druhým. Jídla bylo akorát, snědl jsem ho skoro všechno 🙂
Akci hodnotím velmi pozitivně
– nádherná trasa, bez žádných zbytečných nesmyslných Olafovin, respektive pár jich tam bylo, ale bylo to tak akorát
– luxusně značená trasa, obdivuji Olafa a všechny kdo pomáhali, úplná pohádka
– bezvadná organizace, děkuji za ni všem
– super občerstvení, polévky i housky a hlavně lidi na nich
– sem tam nějaké to pivo aby se neřeklo
– naprosto neskutečný počasí
– spousta skvělých kamarádů na trati i okolo (Honza12, Pavel F, Jana Š, Roman, Karel a spousta dalších)
– úžasná romantika, když se v údolí válí mlha a nahoře svítí sluníčko
podrobnosti z trasy asi není potřeba rozvádět, pro mě to bylo neuvěřitelně krásný čas, plný pohody, kamarádství a nádherné přírody, jo bylo i pár krizí které jsem musel řešit delšími chodeckými vložkami, ale to k tomu patří a za 25h jsme byli v cíli
Jako veselost bych asi zmínil hon. Původně asi na zvěř, ale díky naší přítomností, to byl spíš hon na běžce. Na jednu stranu běžet v ohlušující kanonádě, při štěkotu psů a všudepřítomných zelených mužíčků s flintama u ramena a oka není nic příjemného, ale na druhou stranu říkali že jsme chránění, tak čeho se bát :).
