Jestli něco při běhání zatím nepoznám, tak je to sešlapaná bota. Zatím jsem to vyřešil tak, že jsem ve Stravě dostal hlášení o tom, že obě moje boty, jak terénní NB1210, tak silniční Vomera, mají přes 800 kilometrů a začal jsem hledat náhradu. Trailové jsem volil ty samé (jen o generaci novější), tam nebyla pochybnost a navíc jsem je sehnal za fajnovou cenu. Se silniční botou byla větší potíž.
Nedá se říct, že bych s Vomerama nebyl spokojen. Jak jsem nevěřil, že bota může být ten rozdíl, tak i když se dívám do statistiky, mám ve Vomerách průměrně o 20 vteřin na kilometr lepší čas (po silnicicíh) oproti NB1210. A to není málo. Samozřejmě, když jsem si je vzal na výběh s Jakubem do Prokopáku, z něhož se stal tanec po sněhu a ledu, tak to nebyla dobrá volba, ale na silnici mně nutí přidat do kroku. Létají.
Jenže z nich mám taky divný pocit. Zatímco NB1210 zapomenu, že mám, Vomera se pořád něčím připomínají. Někdy dobře: cítím, jak mi obepínají chodidlo, to je fakt technologie, která funguje hezky. Ale taky mají tvarovaný to, na čem stojím, je tam takový hrbol na podporu nožní klenby a ten mě znervozňuje. Nevím ani proč. A spička je dost utažená, už i dvakrát puchýře byly za situace, kdy bych je ani nečekal. Možná náhoda, ale řekl jsem si, že tentokráte bych mohl zkusit něco jiného.
Asics botky
Udělal jsem preselekci, moje zadání bylo aby ve čtyřciferné cenovce byla na začátku dvojka. Nakonec jsem jel kolem štěrboholského outletu, stavil se v Asicsu podívat se, jestli nemají rukavice, které jsem potratil (mají, drahé jak prase, koupím zase ty z Decathlonu) a skončil jsem u obuvi. Pokukoval jsem totiž po FuzeX a to z prostého důvodu. Mají černou verzi a mě by se hodilo mít boty, které si můžu vzít do práce na nohy k džínům a pak v nich běžet, aniž bych musel mít druhé boty.
FuzeX mi nesedly. Sice jsou černé, ale jsou tvrdé, neměl jsem z nich vůbec dojem pohybu a dynamiky. Ale pán byl vemlouvavý, vytáhly Nimbusy a Cumulusy a Cumulus 17 byly jiná liga. Měli je ve výprodeji za osmnáct stovek. Bohužel oranžové, cirkusový design. Vedle měli o litr dražší verzi Lite Show, která byla na první pohled mnohem decentnější, rozzáří se až pod světly. A tak jsem vzal ty. Sedí dobře, mají rovnou stélku bez podpory klenby, cítím v nich odraz, vypadají jako silničky, na které zapomenu. A jelikož Vomera nemám sjeté tak, že v nich je díra, budu oboje boty střídat a alespoň poznám, jak se skutečně různé druhy bot liší.
Teď přemýšlím, jestli mohu nové miláčky vzít do toho bahna a sněhu, nebo mám ještě počkat 🙂
Koupil jsem si je na oslavu dvoutisícého uběhnutého kilometru. A napnutě čekám, jestli mi přijde batoh na běhání do práce, který mi PostNL někam potratila a druhý týden mi ho není schopna doručit z Holandska. Pak budu na jaro kompletní, teda jestli seženu nějaké neelastické druhé příjemné běhací kalhoty místo těch, které jsem dotrhal. Na jejich hledání se teprve chystám, nemohu si vše příjemné vyplácat v jednom měsíci, že ano.
