Dnes nemám vyjímečně práci. Co tedy podniknout?
Zvažuji běh, ale nakonec musím do Frenštátu, tak zvolím rychlejší alternativu na kole no a původním plánem je jet domů.
Před odbočkou domů měním názor a vydávám se na kole na Pustevny. Je parádní počasí a přežiji i trochu sněhu na silnicích. Dnes to je ten pravý extrém a skvělý trénink na nečekané a extrémní situace. To mě baví. Už hodně dlouho jsem se tak,při výjezdu po Knížecí cestě na Pustevny, nezasmála. Na hoře jsem do dvou hodin z Frenštátu. V takovém počasí jsem spokojená, navíc se jedná o první letošní projížďku na kole.
Jsem na hoře na Pustevnách. Dřina za to stála. Jdu na začátek sjezdovky a vychutnávám si dokonalé panoramata a západ slunce. Jsem snad jediný člověk na celých horách. Nikde nikdo a dokonalé ticho jen se šuměním stromů je uklidňující. To miluji.
Na závěr si dám seběh vedle kola po sjezdovce plné sněhu. Úspěchem je, že spadnu maximálně dvakrát na zadek. Úžasný to pocit. Nevšední zážitek. Nevím jestli jsem už tak oblbnutá endorfiny, protože se celou cestu dolů po sjezdovce dolů směji. Jsem nadšená a spokojená jak nikdy.
Na závěr se zastavím na jednu Plzeň a jedu domů.
Zasloužená odměna
