je třeba oslavit stylově. Nejhezčí řeka je Moravice, tak jedeme. Dneska ji nedáme celou, to si necháme až na léto, protentokrát bude stačit úsek od hráze nádrže Kružberk.
Logistiku jsme jakž takž zvládli a s malým spožděním vyjíždíme (někteří si ještě pro jistotu dokupovali papírové kapesníčky, kdyby se z toho pos..li) .
Řidiče posíláme zpátky (telefon na něho znám jenom já :-)) a zatímco turisté míří na prohlídku hráze, my vybíháme po proudu.
Občas nám ti divočáci vpředu utečou, tak si to trochu prodloužíme (brutální orientační běžec J. neudrží ani turistickou značku :-)), občas zaběhneme do slepé uličky, když plánovač trasy zapomene, po které straně řeky vede cesta, občas si přidáme nějaké stoupání, ať neběžíme pořád z kopce, ale alespoň máme fotku u kapličky.
Jeden z nejhezčích úseků po stezce jsme zvládli beze ztrát
a zasloužíme si občerstvení
Další úsek po stezce už si všichni tak neužívají, asi se projevuje únava. Nikdo se nechce jít podívat ke studánce a na bledule. Jejich chyba, až tudy poběžíme příště, už nepokvetou. Místo turistického chodníku volíme zpevněnou cyklostezku (delší a víc do kopce), no a závěrečný úsek už máme vyzkoušený, tentokrát jsme se na most trefili.
O kousek trasu zkracujeme, přítel na telefonu už nás čeká, tak už jenou zasloužená odměna a domů.
Moravice je krásná. Hlaste se, kdo ji se mnou v létě běžíte celou, od pramene k soutoku.
