Sydney. Místo, které jsem vždycky chtěla navštívit a které mi zároveň přišlo neuvěřitelně daleko. A vcelku oprávněně. Šest a půl hodiny letadlem do Dubaje a dalších 14 hodin do Sydney. 20 hodin letu, hodina spánku, 4 díly Hunger Games v řadě. Do Sydney jsme přiletěli po 22h večer a když jsme vyšli z letiště konečně ven, do nosu mě praštil chlad. Věděla jsem, že v Austrálii je momentálně „zima“, ale 8 stupňů a venku doslova slejvák nebylo moc hezké přivítání. A 60 dolarů za taxík? #VítejteVAustralii
Všichni, kteří mi na fakt, že jedu do Austrálie odpověděli „ty se máš, to budeš opálená“, se tak trochu spletli. Po letu jsem byla neuvěřitelně unavená, ale jetlag vzal za své a já od 5 ráno hypnotizovala strop. Super. V 8 ráno nebylo venku o nic tepleji než večer a já na sebe navlékla nejteplejší oblečení a vyrazila ven (a to jsem ještě nevěděla, co mě čeká v Blue Mountains). Vyrazili jsme z hotelu rovnou za nosem a ten nás dovedl přímo do Sydney Harbour.
Sydney Harbour je doslova nádherný. Ideální místo kam jít jako první, abyste si Sydney naprosto zamilovali. Po pár metrech od metra se dostanete přímo do přístavu, odkud jezdí ferry na ostatní místa. Přímo před Vámi se vytyčí Harbour bridge a po pár metrech i Opera House. Při pohledu na most se v myšlenkách vracím 2 roky zpátky do New Yorku, kdy jsme v dubnu přiletěly s Týnou na JFK, venku sněžilo a my se druhý den vydali na Manhattan přes zasněžený Brooklyn Bridge.
A konečně… Opera house! Asi mnohem menší, než jsem čekala a mnohem míň okouzlující, než na fotkách.
Na první pohled úžasná. Na druhý pohled hezká.
Na třetí pohled oprýskané střechy, schody plné turistů, za 3 minuty ji obejdete dokola a to je všechno?!
Nevím, co jsem vlastně čekala, asi obrovské naleštěné monstrum na břehu přesně jako na fotkách.
Možná je to ona… a možná je to photoshop. Ale ty fotky vypadají zkrátka mnohem líp než realita.
Nepřipomíná Vám to Manhattan?
Když obejdete operu dokola, dojdete do Royal Botanical Garden. A to je teprve pecka. Není to klasická botanická zahrada, ale spíš park. Obrovský park. Protože jestli jsem to ještě neřekla, v Sydney je tak nějak všechno větší, vyšší (a dražší). A v tom parku bylo i ve čtvrtek v poledne neskutečně moc běžců. On je to teda spíš jogging, protože i já běhám rychleji (a to už je co říct), ale potkali jsme doslova desítky lidí, převážně ve dvojicích běžících celým parkem podél vody kolem Opery až na Sydney Harbour. A když jsem viděla ten park, pochopila jsem proč.
Tahle botanická zahrada je stará totiž přesně 200 let (na instagramu pod #Garden200). A ten obrovský park nabízí od betonových cest po hliněné cestičky, kopce, rovinky, spousty schodů a neskutečný výhled. Dlouho jsem přemýšlela, jestli v Praze najdete takové místo, ale ani Náplavka se tomuhle zkrátka nevyrovná. Ta navíc bývá plná turistů, zatímco tady najdete maximálně neskutečně drzé racky (svačení na lavičce nepřichází v úvahu), lidi sedící a spící na trávě a pár yoga nadšenců. Zkrátka nikdo, kdo by se motal do cesty (až na lidi, kteří paralizovaně stojí uprostřed a civí, jako já). Uprostřed parku jezírka, na každém kroku strom jiného druhu a spoustu cestiček dávajících dohromady kilometry běžeckých tras. A ten výhled! Opakuju se? Tak ještě jednou. Ten výhled!
Nevypadá trochu jako Vrba mlátička z HP? 
Stejně jako Sydney Harbour a Royal Botanical Garden najdete u vody i Darling Harbour. Taková místní Náplavka, jen o něco hezčí. Krásné nábřeží, most plný vlajek, spoustu malých kavárniček a tři největší atrakce vedle sebe – Sydney Aquarium, Wildlife centre a museum Madame Tussauds (o těch až někdy jindy) a přímo naproti Aqua Marine Museum s obrovskou bitevní lodí z II. světové války vedle něhož se tyčí snad ještě větší Hard Rock Café a místní IMAX se za svou velikost stydět taky rozhodně nemusí. Když opomenete dotěrné racky, je to snad jedno z nejhezčích míst v centru (a za zhlédnutí stojí rozhodně i nedaleká Chinese Garden of friendship).
Bohužel jsme v Sydney byly jen dva dny, ale i tak jsme stihli většinu „důležitých míst“, včetně Bondi Beach (video) cestou do Blue Mountains. A pokud se zadaří, poletíme z Cairns dřív a ještě se do Sydney před odletem domů vrátíme. Kdo sleduje instagram nebo fb page, asi si všiml, že místní wifi jsou na tom dost bídně Video se nahrávalo 13 hodin a až wifi v Byron Bay (přes 800 km cesty z Blue Mountains, kde jsme byli ještě předevčírem) se umoudřila a konečně rozchodila wordpress. Takže jestli bude fungovat i zítra, můžete se těšit na článek z Bondi Beach a pak snad i Blue Mountains, Port Macquarie (kde jsme byli dnes na velrybách a v koalí nemocnici) a z Byron Bay, včetně videí ze všech míst (alespoň se pokusím). Můj foťák je totiž v servisu a ten, co mi půjčil Nikon má rozbitý objektiv a nezoomuje ale i tak mě zachránili od cestování bez foťáku, za což jim moc děkuju!
Mějte se krásně a dobrou noc.
