po čtyřicítce - Výsledky vyhledávání

Přiznám se, že poslední dobou vůbec neběhám, za to se plně věnuji cyklistice. Není to ani tím, že bych byl líný, ale mám teď hodně práce a v kombinaci s kolem mě obojí dostatečně unaví, takže není moc síly na běhání a další sporty, snažím se dobře zregenerovat jen po kole, víc je  momentálně nad mé síly. Týdně najezdím tak 160 km do práce a z práce, jezdím za každého počasí, v jakoukoliv hodinu. V zimě plánuji vyzkoušet pláště s hrotama na sníh a na led, abych mohl jezdit skoro celoročně. Nevím, jestli to bude mít vůbec smysl, ale zatím jsem ve svém okolí nepotkal nikoho, kdo by jezdil celoročně venku za každého počasí, takže rád získám nějakou informaci od Vás nebo zkušenost. Mnozí mě od těch plášťů s hrotama odrazují, ale většinou to ti lidé nikdy nevyzkoušeli, tak uvidím, zda to budou vyhozené peníze nebo ne. Možná je to o tom, že modelů plášťů s hrotama moc není, není to „obvyklé zboží“, co mají v cykloprodejnách a jsou hlavně drahé. Já jsem ochoten to risknout! Tuším, že by se to mohlo chovat trošku jako nesmeky. Některé modely plášťů mají vyjížděcí a zajížděcí hroty podle teploty, ale v reálu si to nedovedu dobře představit. Na posoleném asfaltu se hroty budou určitě časem „sjíždět“.

Koupil jsem si novou pořádnou velkou pumpičku Author Air Turbo (z ocelového kompozitu) s manometrem s nastavením červené šipky, kam až chcete foukat, abyste to nemuseli moc sledovat, (měří to „bary“ a psi“ – pozor, to jsou jednotky!!!) na velký a zároveň i malý ventilek. Fouká to bravurně, špičkově, rychle a bezbolestně. Ano, bezbolestně, prostě se u toho tolik nenadřete jako u klasické malé pumpičky – pokud není výjimečná (speciální), co já vím, ale hlavně v ní většinou nemáte takový tlak, takže to maximálně dofouknete na 2 bary. S touhle pumpou můžete foukat v pohodě i 12 barů, možná i víc. Takže jsem maximálně spokojen. Já pumpuji pravidelně od 4 do 8 barů podle typu kola a plášťů. Max tire moc neřeším, většinou přefukuji o jeden až dva bary více u horského kola, abych byl rychlejší, protože s horským kolem do terénu zatím nejezdím, ale o tom za chvíli.

Divíte se, proč tady něco vykládám o velké pumpičce a co to má společného s mým ježděním? Je to jednoduché, sice mám horské kolo do terénu, ale po Praze především jezdím po cyklostezce, chodnících, občas silnici a po dlažebních kostkách a kolo se mi zdá pomalé. Díky univerzálnosti jsem se nechal „ukecat“ do horského kola, i když jsem chtěl původně trekkingové kolečko. Tušil jsem, že budu muset udělat do budoucna ještě pár úprav (tuning kola), aby to jelo po stezce jak ďábel. Ta pomalost kola se mi skutečně jen zdá, jezdí to rychleji než moje 15 let stará silnička (když jedu skoro nadoraz), ale tuším, že to pojede ještě rychleji. :)

Potřebuji nafouknout velké silné pláště (to jsou snad mini-pneumatiky) co nejvíce, abych překonal ten velký odpor. Výrobce sice doporučuje čtyři až čtyři a půl baru na plášť, ale já to foukám na pět až šest barů. Ty kevlarové pláště vydrží mnohem víc tlaku, než výrobce píše, ale díky životnosti se tím jistí. Cykloservisák v Rideku mi řekl, že jsem „blázen“. Do terénu mám jezdit na měkčím kole. Já to mám rád ale tvrdé a rychlé – jsem zvyklý ze silničky, moje drahá zadnice říká úplný opak, ta by chtěla sedět v bavlnce a v terénu jsem byl jen jednou. Jel jsem na Zbraslavi přes takový „vodní brod“ do brutálního kopečka a hodil jsem tam pěkný kontrolovaný držkopád s odřeným kolenem a lišejem na noze. Ne, extrémní terén mi nedělá moc dobře. Do budoucna možná pořeším pohodlnost zadní části těla nějakým velkým gelovým sedlem, jestli si nezvyknu!

Vrátím se k tématu: horské kolo mi začalo jezdit o trochu rychleji. Má to však jednu nevýhodu. Střepy! Píchám oproti silničce mnohem častěji. Jak je to hodně nafouknuté, tak se to nemá moc rádo se střepama na silnicích. Sice se snažím vyhýbat, ale znáte to, jsou prázdniny, turisti po Praze, pražané o ostatní lidé chodí večer po náplavce společensky už hodně unaveni, v ruce láhev piva, vína, najednou bum a je to. Druhý den tam jedete a lehce píchnete. V té rychlosti, co jezdím, se moc toho udělat nedá.

Byl jsem s tímto řešením spokojený asi měsíc, tento víkend jsem se díky náhodě rozhodl udělat radikální řez. Nakupoval jsem od svého dodavatele pár cyklo věciček pro sebe a pro své známé a při té příležitosti jsem dostal do ruky i plášť. Dodavatel totiž jezdí na celopérku a vepředu má velký silný plášť jako já, ale vzadu má užší, který fouká na 6 barů, takže to pak po silnici i pěkně frčí. A tenhle plášť jsem dostal konečně i já do ruky! Rubena, klasika, za rozumnou cenu. Když viděl můj výraz v obličeji, bylo mu hned jasné, že s tím pláštěm prostě odejdu také, i když jsem si ho původně ani neobjednal. A je to pravda, mám ho už doma.

V pondělí bylo hodně práce, byl jsem nějaký unavený, ale nakonec jsem se přesto rozhodl po práci vyjet na horském kole se zadním novým tenčím pláštěm od Rubeny. Nahustil jsem ho na 6 barů a vyrazil jsem domů. Cesta byla fajn, cítil jsem hned, že to jede trochu lépe i s tak těžkým batohem, co jsem měl na zádech. Druhý den jsem se proto těšil, že už budu mít batoh mnohem lehčí a pokusím se o rekord trati, což se také povedlo, zajel jsem to za 36 minut, bohužel tam bylo několik ale:

1)    hrozně se mi pletli lidé do cesty, musel jsem buď hodně brzdit nebo je objíždět a ztrácel jsem tím cenné vteřiny,

2)     dvakrát za sebou jsem potkal popeláře (auta), ten první mi na férovku vjel do silnice u cyklostezky a ještě hodně páchnul, musel jsem hodně drasticky brzdit a rozjíždět to do kopce, byl jsem hodně naštvaný, ztráta času; ten druhý mi zase nedal přednost za Národním divadlem (je to tam kvůli opravám tramvajových pásů zúžené do jednoho pruhu a pouze jednosměrné), protože si asi myslel, že musím být pomalejší než on, nebyl jsem, ale „vykvetl“ jsem totálně, když se nemohl vejít ani do té jednoproudé silnice, najížděl na chodníky a já ho nemohl předjet, to byla ztráta tak minimálně půl minuty,

3)    u Mánesa na náplavce do toho kopce (jedete-li směrem od Žlutých lázní k Národnímu divadlu) nějaký šikovný človíček dal velký vozík s vojí až úplně k chodníku, kde je i značka, všiml jsem si to na poslední chvíli, byl jsem totálně rozjetý, takže jsem tam musel udělat takovu „myšku“, prostě škubnout v té rychlosti řídítkama rychle doleva a pak zase doprava, abych najel v pořádku na ten chodník (kdyby tam ta voj nebyla, nemusel bych tohle dělat), bohužel rychlost byla tak velká (ke čtyřicítce), že mě odstředivá síla hnala k železnému zábradlí tak mocně, až jsem mohl přepadnout, nezbývalo mi nic jiného, než naklonit doprava trup a hlavu co nejvíce od zábradlí (to je po levé straně), ale ani to nepomáhalo, takže jsem se odrazil botou a nášlapama a kolenem, ucítil jsem na noze bolest a ještě mi spadl řetěz, další minuta ztráty

V práci to vyřešil za mě Septonex, po první nalití na koleno jsem malinko povyskočil (pálí to), pak už se to dalo v pohodě vydržet. Zatímco na pravé straně kolene, spíše pod kolenem se mi „lišej“ z minulého pádu u brodu už uzdravuje, tak jsem si vytvořil pro změnu pořádný na levé noze u kolene. Na tyhle pády já mám talent. Fakt! Ale co, střet s železným zábradlím mohl dopadnout hůře, jsem rád, že jsem vůbec nepřepadl do Vltavy, to by bylo mnohem horší. Rubena plášť jezdí skvěle a přemýšlím o tom, že možná časem koupím ještě Rubenu na přední kolo, zatím to mám kvůli terénu tak, že na předním je původní kevlarový široký plášť a na zadním Rubena s užším pláštěm, o dovolené se chystám jezdit po Šumavě okolo Prášil a Železnorudska, takže to je zatím dobrá kombinace, jak mi ubezpečil cykloservisák, nechám se překvapit… Běhu a kolu zdar!!!

 

Diskuze o pláštích na zimu. Dostupné na WWW:

http://www.bike-forum.cz/forum/mtb-plaste-na-zimu.html

Druhá diskuze o pláštích s hrotama. Dostupné na WWW:

http://www.bike-forum.cz/forum/plaste-z-hroty.html

Třetí diskuze o pláštích s hrotama. Dostupné na WWW:

http://www.nakole.cz/diskuse/12373-zimni-plaste-s-hreby-ale-jaky.html

Roman Palík, 07.12.2005. Tak jsem nazul zimní pláště s hřeby (4 řady hřebů furt dokola). Dostupné na WWW:

http://www.bikebase.cz/article.php?ARTICLEID=221

Článek redakce, 07.01.2011. Zimní obutí. Dostupné na WWW:

http://www.alternativni-cyklistika.cz/outdoor/zimni-obuti/